Pracovnělékařské služby

Poskytovatel pracovnělékařských služeb Vám zajistí zdravotní péči, kterou ve spolupráci se zaměstnavatelem zajišťují zdravotnická zařízení.

Zajištění péče o zdraví zaměstnanců při práci je povinností zaměstnavatelů, dříve známou jako závodní preventivní péče. Pracovnělékařské služby obsažené v současné právní úpravě kontinuálně na služby tzv. závodních lékařů navazují. Podle aktuálních právních předpisů musí mít zaměstnavatel uzavřenu smlouvu se zdravotnickým zařízením o poskytování pracovnělékařských služeb.

Cílem této pracovnělékařské péče je prevence poškození zdraví pracovníků vlivem práce, zlepšení jejich zdravotního stavu, zlepšování, případně udržení zdravotní způsobilosti k práci a dlouhodobé udržení pracovní schopnosti.

Oblast pracovnělékařských služeb definuje zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, § 53 a vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, v platném znění

Dohledové služby

Dohled na pracovišti a nad výkonem práce je zajištěn za účelem zjišťování a hodnocení rizikových faktorů a v souladu s požadavkem § 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, v platném znění.

Legislativa umožňuje pracovnělékařské služby zajišťovat více dodavateli. Pokud Váš současný poskytovatel zajišťuje pouze lékařské prohlídky, můžete pro dohled pracoviště využít našich služeb.

Podstatou dohledu na pracovišti je přímo na místě zjistit a zhodnotit rizikové faktory pracoviště. Sledovanými faktory jsou například: prach, hluk, vibrace, mikroklimatické podmínky, míra fyzické zátěže a další. Provádíme orientační měření intenzity osvětlení, teploty a vlhkosti vzduchu.

Výstupem z dohledu pracoviště je písemný záznam o provedeném dohledu, jehož součástí jsou návrhy na odstranění zjištěných závad. Tato doporučení jsou pro zaměstnavatele významná v rámci ochrany a podpory zdraví svých zaměstnanců.

Záznam je důležitý jak pro zaměstnavatele (pracovnělékařská služba daná legislativou, jejíž plnění kontroluje hygienická stanice), tak pro lékaře, který posuzuje zdravotní způsobilost zaměstnanců k práci.

Lhůty provádění dohledu pracoviště jsou dány legislativou, a to ve vazbě na kategorizaci prací a profesní rizika.

Dohled na pracovišti je vykonáván odbornými pracovníky a záznam je schvalován lékařem.

Kategorizace prací

V případě potřeby a na základě Vaší žádosti vypracujeme kategorizaci prací.

Jedná se o souhrnné hodnocení úrovně zátěže faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek. Kategorizaci prací řeší zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, v platném znění. Na základě tohoto zákona musí zaměstnavatel rozdělit práci do čtyř kategorií podle míry výskytu rizikových faktorů, které by mohly ovlivnit zdraví zaměstnanců na pracovišti. Zařazení prací do kategorií se provádí na základě prováděcího právního předpisu (vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 432/2003 Sb.).

Kategorie jsou definovány v § 3 vyhlášky č. 432/2003 Sb.

• do kategorie první se zařazují práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví
• do druhé kategorie se zařazují práce, při nichž podle současné úrovně poznání lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně a zejména u vnímavých jedinců
• do třetí kategorie se zařazují práce, při nichž jsou překračovány hygienické limity a pro zajištění ochrany zdraví osob je nezbytné využívat osobní ochranné pracovní prostředky, organizační a jiná ochranná opatření
• do čtvrté kategorie se zařazují práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření

V případě, že jde o práci, při níž se vyskytuje několik faktorů, se stanovuje výsledná kategorie. Výsledná kategorie je rovna kategorii nejvýše hodnoceného faktoru.

Zaměstnavatel zajistí měření a zhodnocení úrovně jednotlivých faktorů pracovního prostředí akreditovanou laboratoří. Práce zařazeny do kategorie první se nikam neoznamují. Pokud jsou práce zařazeny do kategorie 2, oznámí zaměstnavatel tuto skutečnost Krajské hygienické stanici. O zařazení prací do 3 nebo 4 kategorie rozhoduje Krajská hygienická stanice a vydává Rozhodnutí.

Informace o výpisu ze zdravotnické dokumentace

1. Výpis ze zdravotnické dokumentace (dále ZD) musí být součástí každé vstupní, mimořádné či periodické pracovnělékařské prohlídky.
   Tento LEGISLATIVNÍ POŽADAVEK je uveden v zákoně č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v platném znění, konkrétně v ustanovení § 42 odst. 1 písm. b). Výpis ze ZD je NEJAKTUÁLNĚJŠÍM ZDROJEM ZDRAVOTNÍCH INFORMACÍ o posuzované osobě a pro lékaře zásadním podkladem pro vydání lékařského posudku.
2. Informace o nutnosti výpisu ze ZD je uvedena také ve SMLOUVĚ O POSKYTOVÁNÍ PRACOVNĚLÉKAŘSKÝCH SLUŽEB (v článku povinnosti zaměstnavatele). Smlouva se opírá o výše uvedený zákon a o vyhlášku č. 79/2013 Sb. v platném znění, ve které je zakotvena tato povinnost, konkrétně § 6 odst. 2 písm. d).
3. Výpis ze ZD lze nahradit potvrzením o tom, že nebyla od posledního vydání výpisu ze ZD zjištěna změna zdravotního stavu, tzv. „POTVRZENÍ O NEZMĚNĚNÉM ZDRAVOTNÍM STAVU“, a to pouze pokud
   1. výpis požádá stejný poskytovatel (posuzující lékař), který již dříve vydal lékařský posudek
   2. nedojde od dříve vydaného výpisu ze ZD ke změně zdravotního stavu posuzované osoby (zákon č. 373/2011 Sb., § 42a, odst. 1).
4. V případě, že uchazeč o zaměstnání/zaměstnanec NEMÁ REGISTRUJÍCÍHO PRAKTICKÉHO LÉKAŘE, zaznamená posuzující lékař tuto skutečnost do zdravotnické dokumentace (formou čestného prohlášení) a záznam nechá posuzovanou osobou podepsat. U takového uchazeče o zaměstnání (zaměstnance) pak posuzující lékař obvykle provede rozsáhlejší vyšetření, které nahradí nedodané informace z výpisu ze zdravotnické dokumentace registrujícího praktického lékaře. Tyto náklady za indikovaná odborná vyšetření jsou zahrnuty do pracovnělékařské prohlídky a hradí je zaměstnavatel.
5. Pokud zaměstnanec registrujícího praktického lékaře má a výpis nedonese, lékař prohlídku nemusí uzavřít (je na jeho uvážení). Do té doby neobdrží uchazeč/zaměstnanec lékařský posudek a bude se brát jako ZDRAVOTNĚ NEZPŮSOBILÝ.
6. JDE-LI O CIZINCE, o jehož zdravotním stavu je vedena zdravotnická dokumentace na území jiného státu, posuzující lékař akceptuje výpis ze ZD pouze v případě, že tento výpis bude PŘELOŽEN DO ČESKÉHO JAZYKA A ÚŘEDNĚ OVĚŘEN. Úředně ověřený překlad se nepožaduje k výpisu ze ZD vedené ve slovenském jazyce (zákon č. 373/2011, § 42 odst. 1 písm. b)
7. Registrující praktický lékař výpis ze ZD, popřípadě potvrzení o nezměněném zdravotním stavu, vydá NEJDÉLE DO 10 PRACOVNÍCH DNŮ ode dne obdržení žádosti – musí být doložena žádanka od poskytovatele pracovnělékařských služeb (zákon č. 373/2011, § 42a odst. 2). V případě nedoložení žádanky platí obecná lhůta pro vydání výpisu ze ZD, a to 30 pracovních dnů od obdržení žádosti (§ 65 odst. 1 písm. a) zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách).
8. Výpis ze ZD nebo potvrzení lze použít pro posouzení zdravotní způsobilosti V DOBĚ NEJDÉLE 90 DNŮ ode dne jeho vydání registrujícím praktickým lékařem (zákon č. 373/2011, § 42a odst. 2).
9. K pracovnělékařským prohlídkám je nutno dodat výpis ze ZD, NIKOLIV KOMPLETNÍ KARTU ZDRAVOTNICKÉ DOKUMENTACE (samotné znění zákona č. 373/2011 Sb. používá pojem „výpis ze ZD“, nikoliv pouze „zdravotnická dokumentace“). Důvodů je několik:
   1. časově náročný proces pro posuzujícího lékaře při studiu kompletní, často velmi obsáhlé zdravotnické dokumentace. Výpis ze ZD je stručný a přehledný.
   2. výpis ze ZD musí zůstat u poskytovatele jako součást dokumentace o pracovnělékařské prohlídce (nemožnost u celé karty)
   3. zabránění odebrání „nehodících se“ zpráv ze zdravotnické dokumentace uchazečem/zaměstnancem před předáním posuzujícímu lékaři
10. Prohlídky, u kterých se NEVYŽADUJE VÝPIS ZE ZD, jsou přesně definovány zákonem (zákon č. 373/2011 Sb. § 42a, odst. 3 a prováděcí Vyhláška č. 79/2013 Sb.)
    1. výpis ze ZD není nutný v případě výstupní prohlídky (§13 Vyhlášky)
    2. u mimořádné prohlídky, a to pouze pokud od vydání posledního lékařského posudku uplynula doba kratší než 6 měsíců (§12 odst. 4 Vyhlášky).
11. V případě, že uchazeč/zaměstnanec u svého registrujícího praktického lékaře léta nebyl, má praktický lékař právo vydání výpisu ze ZD PODMÍNIT ABSOLVOVÁNÍM PREVENTIVNÍ PROHLÍDKY.
12. Do výpisu ze ZD je oprávněn nahlížet pouze posuzující lékař pro účely provedení pracovnělékařské prohlídky. Po provedení prohlídky vydá posudek pro zaměstnavatele, v němž je však obsažen pouze závěr o tom, zda je uchazeč/zaměstnanec pro pracovní činnost, zdravotně způsobilý, či nikoliv. Veškeré konkrétní informace o zdravotním stavu zaměstnance jsou CITLIVÝM ÚDAJEM ve smyslu zákona na ochranu osobních údajů č. 101/2000 Sb. Zaměstnavatel je tak zásadně nemůže po zaměstnanci požadovat.
13. Pracovnělékařské prohlídky, včetně podkladů, které jsou k nim požadované (výpis ze ZD, odborná vyšetření) HRADÍ ZAMĚSTNAVATEL (zákon č. 373/2011 Sb., § 58). Výjimku tvoří ÚHRADA VSTUPNÍ LÉKAŘSKÉ PROHLÍDKY před vznikem pracovněprávního vztahu. Tuto prohlídku a sní spojené další náklady (poplatek za výpis ze ZD, odborná vyšetření) hradí uchazeč o zaměstnání. Jakmile je uzavřen pracovní poměr, uhradí tyto náklady zaměstnavatel. V případě posuzování zdravotní způsobilosti pro práci v noci, hradí vstupní lékařskou prohlídku se všemi náklady zaměstnavatel vždy.
14. Aby se zabránilo zbytečným průtahům s vydáním lékařského posudku, je potřeba, aby ZAMĚSTNAVATELÉ s dostatečným předstihem INFORMOVALI UCHAZEČE/ZAMĚSTNANCE o nutnosti dodání výpisu ze ZD ke každé pracovnělékařské prohlídce.
15. Pokud dojde k PŘEZKOUMÁVÁNÍ správnosti vydaného LÉKAŘSKÉHO POSUDKU je výpis ze ZD jednou z podstatných věcí, na kterou se správní orgán zaměřuje. Pokud výpis ze ZD není součástí předloženého spisu, bývá spis vždy vrácen posuzujícímu lékaři a celý proces vydání lékařského posudku se značně prodlužuje.

Často se ze stran zaměstnavatelů setkáváme S NEPOCHOPENÍM DŮLEŽITOSTI VÝPISU ZE ZD (administrativní a finanční zátěž). Je potřeba, aby si zaměstnavatelé uvědomili, že z výpisu ze ZD se posuzující lékař často dozví informace, které může uchazeč/zaměstnanec při prohlídce zatajit. Nedojde pak k zařazení nezpůsobilých pracovníků na pozice, na kterých by mohlo dojít ke zhoršení jejich zdravotního stavu, případnému vzniku pracovního úrazu nebo rozvoji nemoci z povolání.